Ozeleňování automobilové dopravy zaznamenalo tento týden výrazný pokrok. Zákonodárci v plénu Evropského parlamentu ve středu večer odhlasovali návrh na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035. To v praxi znamená, že si už nekoupíte žádné nové benzinové, ani dieselové auto.
V Bratislavě 18. února otevřeli první vodíkovou plnící stanici.
Představuje to významnou výzvu hlavně pro země střední Evropy včetně Slovenska. O návrhu se ještě bude diskutovat mezi Bruselem a členskými státy. Zákaz se nebude týkat ojetých vozidel.
Podle expertů na mobilitu jsou totiž Slováci jedni z největších uživatelů starších a ojetých aut na kontinentu a velikost flotily poháněné alternativními palivy na našich cestách roste jen pomalu. Zatímco podle národního Akčního plánu pro elektromobilitu jsme měli mít již v roce 2025 registrovaných 20 tisíc elektroaut, aktuálně je eviduje Slovenská asociace pro elektromobilitu (SEVA) jen necelých 4 tisíc. V Německu jich bylo teprve od začátku letošního roku zaregistrovaných téměř 85 tisíc.
„Elektromobilů se dnes prodává jen asi sto měsíčně, to je ve srovnání se západnějšími zeměmi extrémně málo. Nové rozhodnutí může vyřešit problém emisí v dopravě a výrazně podpořit rozšíření bezemisní mobility,“ říká Patrik Križanský, ředitel Slovenské asociace pro elektromobilitu (SEVA).
Automobilky žádají státní pomoc
Slovenské automobilky jsou na bezemisní produkci podle Križanského připraveny poměrně dobře. Všechny čtyři, Stellantis, Volkswagen, Kia i Jaguar mají firemní strategie přechodu na elektromobilitu a výrobu zelených aut zavádějí i do slovenských továren.
Podle Lucie Kovarovič Makayové, mluvčí Volkswagenu, evropský parlament vyslal jasný a očekávaný signál pro ochranu klimatu, že přechod k elektromobilitě je nezvratný. „Je to jediný ekologicky, technologicky a ekonomicky smysluplný způsob, jak co nejrychleji nahradit spalovací motory,” tlumočila stanovisko koncernu Volkswagen Group Makayová.
Výroba elektromobilů ve Volkswagenu:
Automobilka také uvádí, že rozhodnutí jim přináší jistotu plánování, k čemuž už dnes přistupují systematickou elektrifikací jejich modelové flotily. Nyní je však podle Volkswagenu důležité, aby byly politické cíle podpořeny i dostatečnou zásobou bateriových článků a nabíjecí infrastrukturou.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), jehož členem je i slovenský Svaz automobilového průmyslu (ZAP) také upororňuje, že stanovené cíle jsou již nyní mimořádně náročné a lze je dosáhnout pouze s masivní podporou infrastruktury nabíjení. „Vzhledem k nestálosti a nejistotě, se kterou se každodenně setkáváme na celém světě, je jakákoli dlouhodobá regulace přesahující toto desetiletí v tomto raném stádiu předčasná,“ tvrdí generální ředitel BMW Oliver Zipse.
„Do roku 2030 bude třeba mít síť až 6,8 milionu veřejných nabíjecích stanic, aby se dosáhlo 55% snížení emisí CO2 pro auta tak, jak to navrhuje Evropská komise. Toto číslo je na míle vzdáleno od 300 tisíc nabíjecích míst, která jsou dnes k dispozici – takže je docela jasné, že návrh směrnice by měl přísnější,“ upozorňuje Eric-Mark Huitema, generální ředitel ACEA.
Předseda finančního výboru Marián Viskupič (SaS) iniciativu kritizuje, že jde o extrémně špatné rozhodnutí a snížení svobody. „EU si takovými rozhodnutími střílí do vlastní nohy a mění se na přeregulované a málo svobodné společenství,“ napsal na facebooku.
